Vystudoval dopravní průmyslovku, ale naštěstí ho včas zlákalo herectví. Ale ne to, kdy držíte v ruce lebku a dumáte nad smyslem života. Luděk Sobota chtěl vždycky bavit lidi. Proto se stal komikem.
Zvlášť schopnost svérázně se prokoktat až k pointě dovedl k dokonalosti. Zahrál si v Ypsilonce i v Semaforu. Rozesmával lidi jako hrdina filmů Jen ho nechte, ať se bojí nebo Já to tedy beru, šéfe. Připomeňme si 5 nejdůležitějších etap jeho života.
Přestup hrabače listí
Až do páté třídy žil úplně obyčejným nekomickým životem. Pak ale se třídou odjel na školu v přírodě do Rumburku. Rozdělili je do několika kroužků a jeho zařadili do botanického. Zatímco hrabal listí, jeho spolužáci v divadelním kroužku zkoušeli stínové divadlo. A na konci pobytu měli představení. „To mě tak nějak nakoplo, že když jsme jeli vlakem domů, začal jsem v kupé, kde seděla i naše třídní, vyprávět historky a bavit spolužáky.“ Zjevně zvedl náladu i paní učitelce, která ho pověřila, aby obdobným způsobem vystupoval během velké přestávky a zajistil klid ve třídě. „Vyplynulo z toho jedno privilegium. Jako jediný jsem mohl jíst svačinu i po přestávce,“ pochvaloval si Sobota.
DAMU mu doporučil kamarád Krampol
Má sice vystudovanou dopravní průmyslovku, ale tvrdí, že brzy zjistil, že ho to tam nebaví. Ideální čas na překopání životní cesty přišel s maturitou. „Rodinný známý, spisovatel Jandera, mi poradil, ať zkusím divadelní fakultu,“ vzpomíná herec. A pro byl i jeho kamarád z rodného Žižkova Jiří Krampol (*1938), který už DAMU studoval a přidal ještě několik důležitých rad, jak se na zmíněnou školu dostat. Další přidala bývalá herečka Anna Suchánková – Mlynářová (1886–1969), která ho připravovala na přijímačky. Tak dlouho říkala, že v něm rozhodně nedříme komik, až se nechal přesvědčit. „Tak jsem na zkouškách předvedl dramatické herectví. Možná proto mě napoprvé nevzali.“
„Herců je mi líto!“
Tady to chce malé upřesnění. Oblíbený srandista myslí vážné dramatické herce. „Oni musí mluvit nahlas, naprosto přesně vyslovovat. A ke všemu se musí detailně držet textu.“ A to by Luděk Sobota nedokázal. Zvlášť, když na programu místního Žižkovského biografu byly za jeho dětských let až na malé výjimky samé grotesky. A pánové Chaplin, Laurel, Hardy a Frigo se navždy stali jeho vzory. „Touhu hrát dramatické divadlo jsem nikdy neměl. A nemám ani teď.“
Druhý nejslavnější judista všech dob
Film Jáchyme, hoď ho do stroje! ho proslavil. A díky loňskému olympijskému titulu Lukáše Krpálka (*1990) i nejmladší generace vědí, kdo je druhým nejslavnějším judistou v naší historii. Ano, František Koudelka! A tak, více než 40 let po premiéře, se před rodným Koudelkovým domem objeví čas od času fanda tohoto velikána českého sportu, aby se mohl posadit na stoličku, na níž si František balil do kufru vajíčka od maminky. Mimochodem, scenárista Ladislav Smoljak (1931–2010) se dlouho nemohl smířit s tím, že roli Koudelky dostal právě Sobota. Svědci premiéry mluví o tom, jak tam v soukromí herce osočil, že mu zničil film.
8Manželství se Šimkem
Kdo se vám vybaví, když se řekne Luděk Sobota a… Předpokládáme, že Miloslav Šimek (1940–2004). Dlouhé roky tvořili nejpopulárnější tuzemskou komickou dvojku. Silvestrovská estráda bez Š+S? Nepředstavitelné. Kdo byl kápo? No přece Šimek. Ten nikdy nezapřel, že je učitelem vzděláním, tělem i duší. „Organizoval mi život. Na minutu přesně určoval, kdy budeme psát, kdy půjdeme hrát tenis, kdy začíná zkouška,“ vzpomíná na svého kolegu Luděk Sobota, který občas dodával, že se Šimkem trávil daleko víc času než s manželkou.
.
Komentáře